O nás

Naše služby:

• Půjčování knih a časopisů
• Přístup k internetu zdarma
• Meziknihovní výpůjční služba
• Služba Knihovna na kolečkách pro méně mobilní čtenáře
• Organizace Virtuální univerzity třetího věku
• Příprava a realizace vzdělávacích a zážitkových akcí

Historie knihovny

Knihovny jako centra dění v obcích začaly vznikat zhruba před sto padesáti lety. Jejich význam pro místní obyvatele byl nejen čtenářský, ale i společenský. Současná hukvaldská knihovna vznikla spojením původní hukvaldské a rychaltické knihovny v roce 1995. Obě za sebou měly řadu stěhování i pestrou historii.

První hukvaldská knihovna pro veřejnost vznikla po založení Čtenářsko-pěveckého spolku v roce 1865. Byla zpočátku jen pro členy spolku, později i pro ostatní zájemce o četbu. Ve statutu spolku je v úvodu napsáno: „Čítání poučných časopisů a kněh, jakož i pěstování zpěvu národního, moravského i českého, jest onen prostředek, jímž se společenská zábava dosáhnouti zamýšlí.“ Z dokumentace spolku z listopadu roku 1900 je možné vyčíst, že knihovna se nacházela v místnosti v domě s číslem popisným 56 na takzvaném Podoboří, kde tenkrát bydlel František Žábenský.
Vedení spolku se v zápisech o knihovně často zmiňovalo. Díky tomu je známé například jméno knihovníka, kterým byl od roku 1901 učitel Jan Šišma. Před ním tuto funkci vykonával učitel Antonín Němeček. V roce 1901 také daroval šestnáct knih pan řídící Jindřich Dohnal, který byl v té době předsedou Čtenářsko-pěveckého spolku. Leoš Janáček věnoval knihovně spisy Václava Beneše Třebízkého. Oba jmenovaní přispěli spolku knihami ještě mnohokrát.

Dary rozšířily nabídku knih

V roce 1902 bylo v knihovně 359 knih. V roce 1903 obdržela knihovna sedmapadesát knih z pozůstalosti Olgy Janáčkové, které předal osobně Leoš Janáček. Výbor Čtenářsko-pěveckého spolku jí za tento dar poděkoval v Lidových novinách. O rok později už bylo v knihovně 587 svazků. Pro vypůjčování byly stanoveny podmínky. Jednou z nich byla výpůjční doba, která tehdy trvala jen čtrnáct dnů.
Kolem roku 1960 byla knihovna umístěna na Hukvaldech v domě s číslem popisným 109, který se nachází nad hasičskou zbrojnicí. Knihy tam tenkrát půjčoval pan učitel Pavel Červenka. Někteří pamětníci uvádějí, že se tenkrát půjčovalo na požádání. Nebyla tenkrát údajně stanovena ani pravidelná půjčovací doba.

Stěhování a zkvalitnění služeb

V polovině 60. let minulého století byla pro knihovnu upravena místnost po zrušené dětské poradně v domě s číslem popisným 5. V důstojnějších podmínkách zajišťovala provoz paní učitelka Josefa Sobotíková, která se zasloužila i o zkvalitnění služeb. Kvůli uvolnění prostor pro telefonní ústřednu se knihovna musela opět stěhovat. Tentokrát do místního národního výboru, do místnosti v prvém patře s oknem do dvora. Panem knihovníkem se stal bývalý ředitel školy Vlastimil Mlčoch. Tam knihovna existovala do roku 1992. Následující tři roky si lidé chodili půjčovat knížky do místnosti v přízemí obecního úřadu. Knihovnu vedla paní Marie Strakošová.

Knihovna v Rychalticích

Ve stejné době, v jaké vznikala první knihovna v Hukvaldech, zakládali nadšenci i knihovnu v Rychalticích. Už kolem roku 1864 existoval v Rychalticích spolek Beseda, který měl spolkovou místnost v domě s číslem popisným 14. Tehdejší starosta Josef Pělucha tento objekt koupil pro obec. Alois Tomančák ve svém rukopise o historii Rychaltic uvádí, že i když bylo ještě hodně lidí, kteří neuměli číst a psát, mladá generace měla o dění zájem. „Domek č. 14 ještě dříve, než v něm byla zřízena hospoda, byl sídlem nejstaršího spolku Beseda, o čemž svědčí název Stará beseda užívaný již před rokem 1871. Beseda byl spolek s kulturním posláním, v němž se scházeli farář, rechtor a uvědomělí hospodáři. Beseda vznikla asi v šedesátých letech, měla svou knihovnu a pořádala poučné přednášky, které drželi kněží a učitelé. V čele uvědomovací práce tehdejší jistě stáli faráč Bedřich Kaun, rechtor Jan Valentin Hladík, Josef Pělucha, Vincenc Rožnovský a další. Beseda měla také prapor, s nímž chodívali o slavnostech do kostela,“ popisuje v rukopise.

Hasičská knihovna

Další knihovnu vlastnil Hasičský spolek, který ji brzy po svém vzniku zřídil v roce 1899 zásluhou nadučitele pana Vojtěcha Polacha. Na zakoupení knih přispěla hasičská kapela. Knihovna dřívější Besedy a knihovna hasičská byly v roce 1913 sloučeny. I v této knihovně byly pořádány besedy a přednášky. Knihovníky byli Čeněk Rokos, Terezie Morysová, Alois Tomančák a Alois Kuřec.
Několik let byla knihovna umístěna v budově obecního hostince. Kvůli stavebním úpravám ale byla přestěhována do takzvaných baráků. To byla budova ubytovny, kterou tehdy už sloučená obec získala po dokončení stavby nadjezdu v Rychalticích v roce 1962. Knihy v nové budově půjčoval pan Alois Smolík. Poslední sídlo místní knihovny se nacházelo v budově rychaltické školy Mládeži, kde jako knihovník pracoval Miroslav Bujnošek.

Spojení knihoven

V roce 1995 rozhodla rada obce o sloučení knihoven v jednu a upravila pro ni prostory bývalé kotelny v základní škole. Z počátku knihovna fungovala jako zařízení obce. Od vzniku příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Leoše Janáčka v Hukvaldech v roce 2001 je její součástí. V rámci soutěže Vesnice roku byla obecní knihovna nominována do celostátní soutěže knihoven. Odborná komise knihovníků a informačních pracovníků rozhodla o udělení čestného uznání. Předáno bylo 16. října 2002 v pražském Klementinu starostovi obce Luďkovi Žáčkovi a knihovnici Svatavě Hrabovské.

V roce 2015 se stala knihovnicí Zuzana Jurečková, která do knihovny přinesla nové podněty, zejména v oblasti dotačních programů. Od jejího nástupu se knihovna každoročně zapojuje do projektu Knížka pro prvňáčka, přihlásila knihovnu také do SKIPu (Svaz knihovníků a informačních pracovníků), přihlásila knihovnu do projektu Česká knihovna a odstartovala také univerzitu třetího věku, která prostřednictvím virtuálních kurzů zajišťuje pestrý program pro seniory.

Od ledna 2017 je knihovnicí Markéta Kološová, která navázala na rozběhnuté projekty a přidala také projekt Bookstart - S knížkou do života, určený rodičům s malými dětmi.

(autorky textu: Karla Klečková a Zuzana Jurečková)

Rekonstrukce knihovny

Obecní knihovna je od roku 2001 součástí právního subjektu Základní škola a Mateřská škola Leoše Janáčka Hukvaldy. V roce 2020 se nám podařilo z MAS Pobeskydí, z.s. získat dotaci na „Vybavení Obecní knihovny při Základní škole a Mateřské škole Leoše Janáčka Hukvaldy“, z dotační výzvy v rámci Programu rozvoje venkova - Fiche č. 6 – Občanská vybavenost. Získali jsme tak 200 tis. Kč, k nimž přidala dalších 50 tis. Kč Obec Hukvaldy v rámci spoluúčasti. Realizace rekonstrukce probíhala v měsíci lednu a únoru pod vedením knihovnice Bc. Markéty Kološové.

Spojení obecní knihovny a školy umožňuje úzkou spolupráci při zapojování knihovny do různých projektů a k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků. Tuto spolupráci oceňuje metodická knihovna Brušperk. Od letošního roku také dochází k rozšíření výpůjční doby. Zastupitelé obce Hukvaldy souhlasili s financováním zvýšeného úvazku knihovnice.

(Mgr. Alena Lévová, ředitelka školy)